Probiotika a ABKM

Probiotika  jsou pravděpodobně nejčastěji diskutovaným tématem v souvislosti s alergií na bílkovinu kravského mléka. A nejen v souvislosti s alergií, ale probiotika a péče o mikrobiom se staly všeobecně takovým mainstreamemovým tématem, kterým se zabývají nejen výživoví poradci a léčitelé, ale také spousta lékařů.

Důkazů o tom, že zdraví střev ovlivňuje celý imunitní systém je obrovské množství.

Výskyt alergických onemocnění se stále zvyšuje a významně ovlivňuje kvalitu života dětí a jejich rodin. Existují důkazy, že rozvoj alergie souvisí s dysbiózou, tedy nerovnováhou ve střevní mikroflóře. A z tohoto důvodu je také velký zájem o užívání probiotik pro prevenci a léčbu alergických onemocnění a alergických projevů.

Co je to mikrobiom

Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského. Jedná se o soubor bakterií, kvasinek, hub a virů vyskytující se na lidském těle a v něm.  Tyto soubory bakterií, hub, virů a kvasinek mají větší komplexitu než samotný lidský genom, který je konstantní, zatímco mikrobiom je dynamický a velmi snadno ovlivnitelný.

Nejdramatičtější změny ve složení mikrobiomu nastávají v kojeneckém věku a raném dětství. Mikrobiom střeva dítěte je ovlivněn gestačním věkem (tedy porodem v termínu nebo předčasným porodem), dále způsobem porodu (přirozený nebo sekce), tím, zda je dítě kojeno nebo je krmeno umělou výživou, nutričním stavem matky a užíváním antibiotik. 

Nevhodné složení mikrobiomu ovlivňuje určitou náchylnost k alergickým onemocněním Toto tvrzení je podporováno údaji ze studií, které uvádějí vyšší prevalenci atopické dermatitidy a alergických onemocnění u dětí porozených císařským řezem, krmených umělou výživou anebo dětí, které byly časně  po porodu vystaveny antibiotické léčbě.

Existuje významný rozdíl mezi mikroflórou dětí, které jsou výlučně kojené a mikroflórou dětí, které jsou krmeny umělou výživou. Detailněji složení mikrobiomu u dětí rozebírám v e-booku Kompletní průvodce ABKM, v kapitole Péče o střeva.

Mikrobiom a jeho vliv na zdraví

Nerovnováha mikrobiomu je spojována s kolikami, enterokolitidami, astmatem, atopickými chorobami, cukrovkou, ale také s poruchami autistického spektra.

V roce 1976 vyslovil kanadský pediatr Gerrard závěr, že nárůst alergických onemocnění je cena, která má být zaplacena za relativní osvobození od nemocí způsobených viry, bakteriemi a hlístami v raném dětství. Později byla vyslovena tzv. hygienická hypotéza, tedy předpoklad, že snížená expozice mikrobům má za následek nerovnováhu imunitního systému, což podporuje posun k získání alergické odpovědi.

Nedávné důkazy naznačují, že expozice bakteriím v raném věku může hrát ochranou roli při rozvoji alergií a v tomto kontextu mohou probiotika poskytnout bezpečnou alternativní mikrobiální stimulaci potřebnou pro rozvoj imunitního systému u miminek. Současně zlepšují funkci mukózní barieériy, což je vlastnost, o které se předpokládá, že zmírňuje přůběh alergických reakcí.

Co jsou to probiotika

Definice probiotik dle WHO (Světové zdravotnické organizace) a FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN zní: ,,Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při podávání v dostatečném množství poskytují hostiteli zdravotní přínos.“

Probiotika jsou kombinací živých prospěšných bakterií nebo kvasinek, které přirozeně žijí v lidském těle. Probiotika jsou tvořena přátelskými bakteriemi, které mimo jiné drží na uzdě ty „nepřátelské“ patogenní bakterie a proto se o probioticích říká, že jsou prospěšná pro dobrou imunitu. Hlavním úkolem probiotik je tedy udržovat v těle harmonii zdravou rovnováhu mezi přátelskými a nepřátelskými bakteriemi. Mezi další funkce probiotik patří: prevence a léčba průjmů, produkce určitých druhů vitamínů, snižují pH střeva, pomáhají při zánětlivých onemocněních střev, obnovují mikroflóru po léčbě antibiotiky, pomáhají při léčbě infekcí močových cest, mykotických onemocněních. Těch funkcí je obrovské množství a je proto evidentní, že péče o střeva se vyplatí a vážně stojí za to.

Ne každá přátelská bakterie ale může být klasifikována jako probiotikum. Aby se bakterie (mikrob) mohl nazývat probiotikem musí splňovat několik kritérií:

  • odolnost vůči žaludečním kyselinám a žlučové kyselině
  • jsou bezpečné pro konzumaci a neměla by mít negativní dopad na přirozenou flóru hostitele
  • mají prokazatelné přínosy pro hostitele
  • schopnost přilnout ke střevnímu epitelu
  • dlouhodobá perzistence ve střevě

Podávat nebo nepodávat miminkům a dětem probiotika?

V souvislosti s potravinovými alergiemi je dokázáno, že dysbióza vede k rozvoji alergických onemocnění a to by mohlo vést myšlenky k tomu, že je nutné probiotika dodávat uměle (tedy pomocí potravinových doplňků).

Studie dokazují, že léčba pomocí probiotik s obsahem kmenů Lactobacillus Rhamnosus GG urychlují získání tolerance bílkoviny kravského mléka u kojenců s diagnostikovanou ABKM.

Probiotika je nutné doplňovat:

  • u dětí narozených sekcí
  • u dětí, které byly po porodu separovány od matky a neproběhl časný kontakt
  • u dětí, které nejsou kojeny a nebo jim byl podán příkrm umělou výživou (což změnilo složení mikroflóry)
  • u dětí, které krátce po porodu prodělaly antibiotickou léčbu

Téměř všechny děti, které mají suspektní nebo už potvrzenou alergii na bílkovinu kravského mléka užívaly nebo užívají určitou formu probiotik.

Ve snaze zabránit alergii i u vysoce rizikových kojenců (např.když starší sourozenec trpí ABKM) výsledky studií naznačují, že podávání probiotik by mělo být zahájeno již v těhotenství - nejlépe 4 týdny před termínem porodu, aby bylo zajištěno, že porodní cesty budou kolonizovány přátelskými bakteriemi.

Bakteriální komunity jsou přítomné i v mateřském mléce a přenáší se ze střeva matek do mléčné žlázy cestou zprostředkovanou imunitním systémem. Výzkumy uvádějí, že mechanismus zapojený do tohoto přenosu probíhá tak, že bakterie jsou zachyceny dendritickými buňkami prostřednictvím otvorů v těsných spojeních střevního epitelu a následně jsou transportovány do mléčné žlázy lymfatickým systémem. Proto by i matka měla udržovat svůj mikrobiom v kondici, pomocí probiotik a zdravé stravy, protože mikrobiom matky může měnit složení kolonizačního vzorce u kojence.

 

Bezpečnost a možné nežádoucí účinky probiotik

Probiotika jsou obecně považována za bezpečná, nicméně nemusí sednout všem dětem. Existují určité probiotické přípravky, které jsou léčivy – tudíž podléhají kontrole bezpečnosti, účinnosti, jejich složení je přísně kontrolováno a podléhají registračnímu řízení před uvedením na trh (a tedy proběhly klinické studie), dále jsou vystavovány kontrolám Státního ústavu pro kontrolu léčiv aj.

Nicméně většina komerčně dostupných probiotik jsou klasifikována jako doplňky stravy (potravinové doplňky), které nepodléhají kontrolám a tudíž složení (výskyt kmenů, množství a účinnost) není potvrzeno, nikdo účinnost těchto produktů neověřuje ani nekontroluje, a pokud výrobce neuvádí na obale produktu něco co je v rozporu s legislativou, nikdo nekontroluje pravdivost těchto tvrzení. Více o rozdílech mezi doplňky stravy a léčivy naleznete na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Běžné něžádoucí účinky probiotik jsou bolesti břicha, průjem. Standardně stačí snížit dávkování.

V literatuře se ale objevují i informace o tom, že probiotika mohou mít v krajních a velmi vzácných případech i závažnější nežadoucí účinky a to jsou především: systémové infekce, škodlivé metabolické aktivity, genový přenos a nadměrná stimulace imunity u vnímavých jedinců. Všechny tyto nežádoucí účinky se ovšem vyskytly u osob, které měly vážnější základní onemocnění.

Konkrétní probiotika

Pracovní skupina WHO a FAO vydala doporučení ohledně značení probiotik a uvádí, že na obale probiotik by mělo být uvedeno: označení rodu, druhu a kmene, minimální počet životaschopných kmenů každého probiotického kmene na konci doby použitelnosti, navrhovaná velikost dávky musí být účinná ve vztahu ke zdravotnímu tvrzení, skladovací podmínky, a kontakty na výrobce nebo distributora.

Nejčastěji jsou první probiotika užívána v souvislosti s bolestmi bříška a doplňky stravy první volby bývají často právě probiotické kapičky, které jsou složeny z oleje a probiotických kmenů. Standardně jsou velmi dobře tolerovány. Zmíním tady ty, které se používají nejčastěji, ale možností je samozřejmě více, ale všeobecně doporučuji používat probiotika ověřených výrobců:

Biogaia Protectis 

Probiotika v podobě olejových kapek (slunečnicový olej a blíže nespecifikovaný triglyceridový olej), která obsahují kmen: Lactobacillus reuteri.

Lactobacillus reuteri je velmi dobře prozkoumaná probiotická bakterie, která byla izolována již v roce 1962 a která kolonizuje přirozeně střevní trakt velkého množství savců a je jednou ze skutečně původních bakterií lidského gastrointestinálního traktu. U lidí se Lactobacillus reuteri nachází ve velkém množství v mateřském mléce. Tato bakterie má nemalé přínosy mezi než patří: snížení rizika infekcí, zlepšení tolerance potravy, zvýšení absorpce živin, minerálů, vitamínů, modulace imunitních odpovědí a podpora střevní sliznice. Je také dokázáno, že L.reuteri je prospěšná při léčbě a prevenci bolestí bříška, atopické dermatitidě, alergiích a intoleranci potravin.

Tyto probiotika jsem synovi také dávala, než jsme od 4.měsíce přešli na silnější probiotika s více bakteriálními kmeny Infant Dophilus Plus o kterých se rozepíšu níž.

Biopron Baby Probio kapky

Také probiotika na olejové bázi (blíže nespecifikovaný triglyceridový olej), která obsahují 2 kmeny bakterií: Lactobacillus rhamnosus GG a Bifidobacterium animals subsp.

Lactobacillus Rhamnosus GG je jedním z nejrozšířenějších probiotických kmenů, u kterého jsou dobře zdokumentovány pozitivní účinky na zdraví. Studie dokazují, že Lactobacillus R.GG přetrvává déle a ve vyšších koncentracích ve střevě ve srovnání s příbuznými kmeny jako je například L.casei.

U novorozenců je kolonizační kapacita této bakterie výrazně lepší než u dospělých, což souvisí se sníženou kolonizační rezistencí, která je způsobena méně zavedeným mikrobiomem u miminek. Některé studie dokazují, že podávání Lactobacillus Rhamnosus GG prenatálně matce (tj.zhruba 4 týdny před porodem) pozitivně ovlivnilo složení mikrobiomu novorozenců a v kombinaci prenatálního a postnatálního podávání přímo miminku po porodu do věku 6 měsíců výrazně snížilo riziko rozvoje atopické dermatitidy u predisponovaných jedinců. V souvislosti s ABKM je dokázáno, že kojenci získávají větší orální toleranci k bílkovině kravského mléka, když je jim pravidelně podáván přípravek obsahující L.Rhamnosus GG (10 na 7 CFU / 100 ml). L.Rhamnosus GG je prospěšný také při prevenci a léčbě gastrointestinálních infekcí a průjmů, zabraňuje kolonizaci Candidy albicans.

Všeobecně bifidobakterie byly objeveny na přelomu 18. a 19.století ve stolici kojených dětí a studiemi se potvrdilo, že bifidobakterie představují jeden z nejhojnějších rodů bakterií přítomných ve zdravém střevě na počátku života, a hrají důležitou roli ve střevní homeostáze a vývoji imunitního systému. Bifidobacterium animals subsp. je jedním z nejběžnějších druhů bifidobakterií používaných jako probiotikum v komerčních doplňcích stravy v Evropě. Klinická data potvrzují, že má pozitivní přínos na integritu sliznice, kontrolu glykémie, a také a zlepšuje i rezistenci hostitele vůči patogenům. B.animals se používá také ve fermentovaných potravinách.

Od Biopronu existují i probiotika ve vysypávacích tobolkách s názvem Biopron Baby Bifi +, která obsahují více kmenů bifidobakterií + laktobacily a prebiotika, nicméně u těch výrobce uvádí, že obsahují mléčné a sójové složky. Jsou děti, kterým ale i přesto sedí. Ale na začátku ABKM, kdy ještě neznáte reakce svého dítěte, nevíte jak je alergie silná bych vybrala jiné probiotika bez mléčných složek (bez možné kontaminace).

Infant Dophilus Plus

Probiotika Infant Dophilus Plus jsou vhodná pro děti od 4. měsíců, jsou v práškové podobě (musí se tedy rozmíchat v mateřském mléce nebo v převařené vodě) a obsahují 7 probiotických kultur (Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium bifidum a Streptococcus thermophilus). Kvalita probiotik v poměru s cenou je velice dobrá, balení vydrží asi měsíc. Musí se uchovávat v lednici.

Tyto probiotika jsou často doporučována pro děti s ABKM. Sama jsem ho dávala synovi od 4 do 18 měsíců, a dlouhodobě mu vyhovovaly. Používali bychom je dodnes, kdyby syn neprodělal rotavirovou infekci, kdy jsem se rozhodla, že pořídím ještě silnější probiotika a přešli jsme na Gut pro Infant.

Nicméně jsem zaznamenala, že v poslední šarži výrobce změnil obalový materiál a začal nově na krabičce uvádět, že doplněk stravy obsahuje mléčné a sójové složky. My už tato probiotika nepoužíváme, nicméně mi to nedalo a rozhodla jsem se, že zavolám do společnosti Tainex, která probiotika vyrábí, abych si ověřila, zda se změnilo složení produktu. Dozvěděla jsem se, že složení produktu je stále stejné, pouze začali nově uvádět na obalovém materiálu informaci o tom, že produkt obsahuje mléčné a sójové složky. Tyto složky pocházejí z možné kontaminace při výrobě probiotik (kultivace na mléčných a sójových médiích).

Takže pokud jste dlouhodobě tyto probiotika dětem podávali a dobře je tolerovali, nemusíte se bát, složení je stále stejné. Pokud jste s ABKM na začátku a neznáte reakce a sílu alergie svého dítěte, nebo u dětí s anafylaktickými a vážnými reakcemi nedoporučuji používat ani doplňky stravy se stopami mléčných složek.

Gut Pro Infant

Jak jsem už zmínila výš, syn v 18.měsících prodělal rotavirovou infekci a proto jsem se rozhodla, že vyzkouším silnější probiotika než jsou Infant Dophilus Plus. Gut Pro Infant obsahují 7 ověřených kmenů (Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterim lactis, Bifidobacterium longum, Latobacillus gasseri, Lactobacillus salivarius). Probiotika jsou vysoce koncentrovaná a proto je dávkování velmi malé, začíná se dávkou na špičku párátka – asi velikosti špendlíkové hlavičky a postupně se navyšuje. Já jsem si k probiotikům koupila i dávkovací lžičky.

Rozhodla jsem se užívat také. Obrovskou výhodou je, že se bakteriální kmeny nepěstují na kultuře obsahující mléčné nebo sójové médium, takže jsou prosté všech alergenů. Dalším plusovým bodem je čisté složení bez plnidel nebo pomocných látek.

Všeobecně jejich složení hodnotím velice pozitivně, i když bych ocenila, kdyby obsahovaly i Lactobacillus Rhamnosus GG. Probiotika jsou lyofilizovaná (sušená mrazem) a musí být uchovávané v lednici. Což může být problém při přepravě, protože tato probiotika prozatím neseženete v lékárně. Nicméně e-shopy mají přepravu zajištěnou velmi dobře. Balíček mi dorazil za 24h od zaplacení a probiotika byla obalena chladící vložkou.

A jaké jsem pozorovala účinky? Po rotavirové infekci, měl syn totálně rozhozené zažívání a také se k tomu přidalo i to, že mu v nemocnici nasadili preventivně antibiotika, než se zjistilo, zda se jedná o rotavity (protože měl zároveň vysoké CRP). Takže co nezničily rotaviry, to odrovnaly antibiotika. Pečlivě budovaný mikrobim byl najednou pryč. Proto jsem doufala, že Gut Pro Infant pomůže tomu, aby se zažívání co nejrychleji dostalo do normálu.

Musím říct, že jsem od nich měla velké očekávání, nejen kvůli velmi vysoké pořizovací ceně, ale také kvůli výborným recenzím, které jsem na ně četla. Musím říct, že když po 14 dnech užívání nepřicházelo žádné zlepšení, byla jsem zklamaná, ale vytrvala jsem i nadále, protože vím, že než se střeva osídlí, nějakou dobu to trvá. Opravdu zhruba po těch 14 dnech začalo přicházet postupné zlepšování, pak jsem ještě nasadila prebiotika a teď zhruba po 2 měsících užívání můžu říct, že je vše opět v normálu.

U těchto vysoce koncentrovaných probiotik ale často dochází k tomu, že děti po nich mají potíže a nesednou jim. Standardně stačí snížit dávkování (nedávat denně, zkusit menší dávku apod.)

Kombinace probiotik a prebiotik – buď zvlášť v doplňcích stravy, nebo lze použít i symbiotika je ta nejlepší varianta, protože prebiotika jakoby připravují půdu pro to, aby se probiotika a bakteriální kmeny ve střevě vůbec udržely.

Deatilně o prebioticích a eubioticích si povíme více v dalším článku 🙂

 

Další kvalitní komerční probiotika, která neobsahují bílkovinu kravského mléka (ale nemám s nimi osobní zkušenost) jsou například:

  • Dr.Mercola complete probiotics (jsou včetně prebiotik, takže symbiotika) – obsahují 10 bakteriálních kmenů a jsou to konkrétně tyto bakteriální kmeny: Lactobacillus acidophilus DDS-1, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus casei, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus brevis, Lactobacillus salivarius, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium bifidum, Streptococcus thermophilus
  • Garden of Life RAW Organic probiotika – obsahují 5 bakteriálních kmenů: Lactobacillus gasseri, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus casei, Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium lactis a zeleninovou a ovocnou prebiotickou směs (také symbiotika)

Probiotické přípravky – léčiva

Rozdíl mezi léčivy a doplňky stravy jsem uvedla výše a je tedy fér, abych zde zmínila i léčivé probiotické přípravky, tedy přípravky, které podléhají kontrolám Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jejich účinnost je doložena klinickými studiemi.

Colinfant New Born

Léčivý přípravek obsahuje E.coli cryodesiccata a je určen pro novorozence a děti do  roku k preventivnímu užívání před gastrointestinálními infekcemi, ale také u rizikových kojenců, především nekojených anebo léčených antibiotiky, a v případech kdy došlo k poškození střevní mikroflóry.

Bohužel přípravek obsahuje odtučněné sušené mléko a proto je nevhodný pro děti s ABKM.

Mutaflor

Mutaflor je léčivý přípravek, který se používá při těžkých poruchách mikroflóry tlustého střeva a jejich následky jako jsou: průjmy, zácpa, nadýmání, těžké kolikové stavy, alergie a ekzémy a jiné.

Léčivo obsahuje nepatogenní kmeni E.coli (Nissle 1917) v životaschopné formě.

Mutaflor je primárně určen pro dospělé a děti od 12 let, ale vím, že v těžkých případech, kdy jsou vyloučeny funkční poruchy střeva a nic jiného už nezabírá, gastroenterologové přistupují i k tomuto přípravku, který podléhá lékařskému předpisu a proto není možné si jej volně zakoupit v lékárně.

Shrnutí a doporučení k užívání

Všeobecně můžeme shrnout probiotické kmeny bakterií, které mají příznivý účinek na svého hostitele a jsou to především tedy: Lactobacillus rhamnosus GG, Lactobacillus Plantarum, Saccharomyces boulardii (kvasinkový kmen, který se užívá hlavně při a po léčbě antibiotiky a při průjmech), Bifidobacterim lactis, Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium longum, Bifidobacterium breve, Streptococcus thermophilus + výše uvedené probiotické kmeny.

Můžete si samozřejmě vybrat i jiná probiotika, ale dbejte na to, aby neobsahovala mléčné složky a jejich stopy (dle stavu ABKM, jsou děti, které kontaminaci stopami BKM snesou a na takových probioticích prospívají), dále vybírejte probiotika s ověřenými kmeny probiotických kultur.

Důležité je také správné skladování probiotik, prosím pečlivě čtete obal produktu – kvalitnější probiotika je standardně nutné uchovávat v chladu, a to i během přepravy (proto v létě nedoporučuji objednávat probiotika ze zahraničí).

Říká se, že probiotika by se měla užívat ráno na lačno. Ale záleží na Vás. Já jsem je dlouhou dobu dávala večer před spánkem, a pak jsem přešla na podávání během snídaně a obě dvě „metody“ fungují.

Pokud se pro probiotika rozhodnete, začněte opravdu malými dávkami a postupně navyšujte na dávku doporučenou výrobcem. Pokud se dostaví potíže, jako je řidší stolička nebo bolesti bříška, dávku snižte. Efekt probiotik se nedostaví ihned, většinou je potřeba vydržet alespoň  14 dní než se střeva správně osídlí.

Pro udržení správné mikroflóry je ale také důležitý příjem prebiotik, na které si posvítíme v příštím článku. 🙂

Budu ráda, pokud mi do komentáře napíšete, jaké zkušenosti máte s probiotiky Vy.

Těším se.

Zdroje a použitá literatura:

Clinical Use of Probiotics in Pediatric Allergy (CUPPA): A World Allergy Organization Position Paper.
Fiocchi A, Burks W, Bahna SL, Bielory L, Boyle RJ, Cocco R, Dreborg S, Goodman R, Kuitunen M, Haahtela T, Heine RG, Lack G, Osborn DA, Sampson H, Tannock GW, Lee BW, WAO Special Committee on Food Allergy and Nutrition.World Allergy Organ J. 2012 Nov; 5(11):148-67.
Siltanen M, Kajosaari M, Poussa T, Saarinen KM, Savilahti E. 2003. A dual long-term effect of breastfeeding on atopy in relation to heredity in children at 4 years of age. Allergy 58: 524–530 
Matricardi PM, Rosmini F, Riondino S, Fortini M, Ferrigno L, Rapicetta M, Bonini S. 2000. Exposure to foodborne and orofecal microbes versus airborne viruses in relation to atopy and allergic asthma: epidemiological study. BMJ 320: 412–417
Strachan DP. 1989. Hay fever, hygiene, and household size. BMJ 299: 1259–1260
Lambrecht B.N., Hammad H. The immunology of the allergy epidemic and the hygiene hypothesis. Nat. Immunol. 2017;18:1076–1083. doi: 10.1038/ni.3829
Slattery J., MacFabe D., Frye R.E. The Significance of the Enteric Microbiome on the Development of Childhood Disease: A Review of Prebiotic and Probiotic Therapies in Disorders of Childhood. Clin. Med. Insights Pediatr. 2016;10:91–107. doi: 10.4137/CMPed.S38338. Ziemer CJ, Gibson GR. An overview of probiotics, prebiotics and synbiotics in the functional food concept: perspectives and future strategies. International Dairy Journal. 1998;8(5-6):473–479.Sanders ME. Probiotics: definition, sources, selection, and uses. Clinical Infectious Diseases.
Bach JF. 2002. The effect of infections on susceptibility to autoimmune and allergic diseases. N Engl J Med 347: 911–920
Joint FAO/WHO Working Group Report on Drafting Guidelines for the Evaluation of Probiotics in Food ;London, Ontario, Canada, April 30 and May 1, 2002
Amara A. A., Shibl A. (2015). Role of probiotics in health improvement, infection control and disease treatment and management. Saudi Pharm. J. 23 107–114. 10.1016/j.jsps.2013.07.001
Ang L. Y., Too H. K., Tan E. L., Chow T. K., Shek P. C., Tham E., et al. (2016). Antiviral activity of Lactobacillus reuteri Protectis against Coxsackievirus A and Enterovirus 71 infection in human skeletal muscle and colon cell lines. Virol. J. 13:111. 10.1186/s12985-016-0567-6
Bottcher M. F., Abrahamsson T. R., Fredriksson M., Jakobsson T., Bjorksten B. (2008). Low breast milk TGF-beta2 is induced by Lactobacillus reuteri supplementation and associates with reduced risk of sensitization during infancy. Pediatr. Allergy Immunol. 19 497–504. 10.1111/j.1399-3038.2007.00687.x 
Doron S, Snydman DR, Gorbach SL. Lactobacillus GG: Bacteriology and clinical applications. Gastroenterology Clinics of North America. 2005;34:483–+. doi: 10.1016/j.gtc.2005.05.011.
Reunanen J, von Ossowski I, Hendrickx AP, Palva A, de Vos WM. Characterization of the SpaCBA Pilus Fibers in the Probiotic Lactobacillus rhamnosus GG. Appl Environ Microbiol. 2012.
Sanchez-Tapia M., Tovar A.R., Torres N. Diet as regulator of gut microbiota and its role in health and disease. Arch. Med. Res. 2019;50:259–268. doi: 10.1016/j.arcmed.2019.09.004. 
Lin C.S., Chang C.J., Lu C.C., Martel J., Ojcius D.M., Ko Y.F., Young J.D., Lai H.C. Impact of the gut microbiota, prebiotics, and probiotics on human health and disease. Biomed. J. 2014;37:259–268. doi: 10.4103/2319-4170.138314
Ouwehand A.C., Kirjavainen P., Shortt C., Salminen S. Probiotics: Mechanisms and established effects. Int. Dairy J. 1999;9:43–52. doi: 10.1016/S0958-6946(99)00043-6
Turroni F., Foroni E., Pizzetti P., Giubellini V., Ribbera A., Merusi P., Cagnasso P., Bizzarri B., de’Angelis G.L., Shanahan F., et al. Exploring the diversity of the bifidobacterial population in the human intestinal tract. Appl. Environ. Microbiol. 2009;75:1534–1545. doi: 10.1128/AEM.02216-08.

Mám za sebou nelehkou cestu v boji s alergií na mléčnou bílkovinu u svého syna a díky tomu pomáhám maminkám a rodinným příslušníkům, jak se s ABKM a dalšími přidruženými alergiemi vypořádat tak, aby jejich děťátko bylo spokojené a zdravé. Můj příběh si přečtete zde >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.