Kojit nebo nekojit (nejen) alergické dítě?

Kojení se v poslední době stalo trendem v diskuzních skupinách a tak se přidalo na seznam ožehavých témat, která vyvolávají konflikty nejen mezi maminkami, ale i mezi ženami, které mají děti dávno odrostlé a do těchto diskuzí se rádi zapojují i muži. Proč zrovna kojení se přidalo mezi témata, která tak rozdělují společnost? Je kojení snad něco neobvyklého, nebo jde nějakým způsobem proti proudu?

Kojení je přirozené

Kojení je nejpřirozenější výživou pro novorozence. Má naprosto unikátní složení, které se přizpůsobuje aktuální potřebě dítěte a obsahuje protilátky, které dítě chrání před mnohými nemocemi. Mateřské mléko obsahuje veškeré živiny, které dítě během prvních 6 měsíců života potřebuje, v druhém půlroce dále poskytuje až polovinu výživových potřeb a během druhého roku zajišťuje až 1/3 výživových potřeb dítěte.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF doporučují zahájit do kojení do 1 hodiny od porodu a následně výhradně kojit do 6 měsíců věku dítěte (tj. nepodávat ani žádné jiné tekutiny nebo příkrmy). Od ukončeného 6.měsíce je doporučeno začít přidávat příkrmy a nadále kojit až do 2 let věku dítěte. Dále doporučují, aby byly děti kojeny na požádání - to znamená, jak často a jak dlouho potřebují.

Zdravotní výhody kojení jsou naprosto nezpochybnitelné, a potvrzují to mnohé studie. Světová zdravotní organizace (WHO) s jistotou tvrdí, že kojení snižuje dětskou úmrtnost a přináší dítěti benefity, které si s sebou nese až do dospělosti. S tímto tvrzením souhlasí i Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat.

Ale někdy to nejde

Začátky s kojením nemusí být vždy jednoduché. Ano, samozřejmě, jsou případy, kdy miminko začne sát hned na porodním sále a s technikou kojení není žádný problém. Ale jsou také situace, kdy miminko není ihned přiloženo, dojde k tzv. separaci, ať už vlivem císařského řezu, nebo jiných poporodních komplikací jako je přesun miminka do inkubátoru nebo jiné zdravotní potíže dítěte nebo maminky, které to neumožní, a pak je start kojení často komplikovanější, protože jak je dokázáno, za spuštěním laktace stojí fyzický kontakt s dítětem.

Podle odborníků jsou pouze 3-4 % žen, které nemohou kojit, například kvůli problémům s bradavkami, nebo poruchou tvorby mléka, po prodělaném chirurgickém zákroku, který poškodil mlékovody nebo mléčnou žlázu.

A pak jsou případy, kdy to nevyjde kvůli psychice. Mateřské sebevědomí je velice křehké a tak stačí traumatický porod, nemístná poznámka od zdravotnického personálu, nevhodná rada pediatra ohledně dokrmování, nevyžádaná rada od rodinných příslušníků, která nasadí brouka do hlavy a konec kojení je na dosah.

 

 

Když přijdou do cesty zdravotní problémy

Existují samozřejmě i určité kontraindikace ke kojení, týkající se především určitých onemocnění nebo užívání léků (chemoterapie atd.) Ale to není podstatou tohoto příspěvku.

Když se objeví první zdravotní potíže u miminka, jako jsou problémy se stolicí, neprospívání, ublinkávání, neklid, maminka často ukončí kojení – samozřejmě vždy v dobré víře, protože jí někdo poradí, třeba, že zelená stolice je hladová a musí tedy dokrmovat umělým mlékem (dále jen UM), tím samozřejmě klesne laktace, případně děťátko začne prso odmítat kvůli tomu, že raději přijme lahev pro jednodušší sání.

Toto se často stává na začátku alergie na bílkovinu kravského mléka, kdy se objeví problémy se stolicí.  Problém potom nastane, když na UM nedojde ke zlepšení, ba naopak se stav jen zhorší. V případech, kdy se začíná hovořit o suspektní alergii na bílkovinu kravského mléka a maminka nekojí, pediatr doporučí přechod na tzv. extenzivně hydrolyzovanou výživu či na formuli na bázi aminokyselin. O tom, jaké UM lékař předepíše, se rozhoduje dle stavu a vážnosti projevů alergie.

(Ne)kojení alergických dětí

Všechny zahraniční studie, které jsem měla možnost si přeložit se shodují na tom, že jediná teoretická možnost prevence vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka je výlučné kojení do 4-6 měsíců věku dítěte. Pokud je v rodinné anamnéze (tzn. vyskytla se u rodičů, prarodičů, sourozenců) nějaká alergie či atopická dermatitida, je několikanásobně větší pravděpodobnost, že nějakou alergii bude mít i Váš potomek.

Takže máme 2 situace: matka kojí a dítě i přesto má suspektní alergii na bílkovinu kravského mléka anebo matka nekojí a dítě má suspektní alergii na bílkovinu kravského mléka. Řešením u první varianty je přechod matky na striktní bezmléčnou dietu a u druhé varianty přechod na speciální umělé mléko (extenzivně hydrolyzovanou výživu nebo aminokyselinovu formuli).

A existuje i třetí varianta, kdy matka bezmléčnou dietu nezvládá (případně vadí více potravin), dítě stále neprospívá, má zdravotní potíže a i přesto, že byla vůle a schopnost kojit, je doporučen přechod na UM do stabilizace stavu a potom případně návrat ke kojení (za předpokladu, že se během toho podaří udržet laktace) nebo dítě nadále zůstává na UM.

Jsou samozřejmě i další případy, kdy dítě kojené být nemůže, a to je především v případě vrozené intolerance laktózy.

Srovnání kojení a umělého mléka u alergiků

Výhody kojení

  • dlouhodobé zdravotní benefity pro dítě i matku
    vědecky podložené zdravotní benefity, které přetrvávají až do dospělosti. Jsou důkazy, že i kojící ženy mají méně často nádory vaječníků a rakovinu prsu.
  • jídlo a pití pro dítě vždy u sebe
    ve správném množství a správné teplotě
  • rychlý prostředek uklidnění
    při jakékoliv nemoci, bolesti nebo trápení, kojení je skvělý pomocník
  • pomocník s uspáváním
    u prsa dokáže usnout 9 z 10ti dětí
  • obrana proti běžným infekčním dětským chorobám
    kojené děti mají zpravidla velice lehký průběh bežný dětských infekčních chorob, jako jsou např. adenoviry, rotaviry. Je to mimo jiné způsobené i tím, že dítě mateřské mléko při nemoci neodmítá, a tím pádem nedochází k silné dehydrataci.
  • lepší snášení alergenů
    dítě s alergenem přijde do styku nejprve přes mateřské mléko. Je výhodné zavádět příkrmy "pod ochranou" mateřského mléka.
  • je to zdarma

Nevýhody kojení

  • eliminační dieta
    nutnost eliminovat alergeny, které dítěti vadí i ze stravy matky, to může být pro někoho hodně náročné
  • osobní přítomnost
    u kojení musíte být přítomná osobně, nemůžete to nechat na tatínkovi nebo babičce
  • technika kojení
    nutnost se více či méně zabývat technikou kojení, případně si pozvat laktační poradkyni

Výhody umělého mléka

  • matka nemusí držet eliminační dietu
  • rychlejší stabilizace stavu
    u umělého mléka dochází zpravidla k rychlejší stabilizaci stavu dítěte, protože vychytávat alergeny ze stravy matky bývá často zdlouhavější
  • víceméně nezávislost na matce
    můžete miminko svěřit někomu na hlídání (pro někoho výhoda, pro mě třeba nemyslitelné, že bych byla od dítěte tak dlouho odloučená, aby ho krmil někdo jiný)

Nevýhody umělého mléka

  • finanční investice
    umělé mléko pro alergiky je na předpis, tudíž větší část hradí pojišťovna, nicméně i tak se něco doplácí. Další investice je do lahví, saviček, sterilizátoru, ohřívače lahví.
  • hořká chuť umělého mléka
    umělé mléko pro alergiky chutná hořce, některé děti ho zpočátku odmítají
  • více práce s péčí o lahve
    nutnost sterilizovat lahve, savičky
  • dítě nemusí akceptovat lahev
    je nutné najít vhodnou lahev, kterou bude miminko akceptovat a ochotně z ní bude pít
  • krmení v noci
    v noci musíte vstát z postele a jít umíchat UM
  • UM nemusí sednout
    někdy je potřeba vyzkoušet více umělých mlék, než se najde to, které sedne

Určitě se najde i víc výhod nebo nevýhod obou možností, ale toto jsou takové základní. Z mého pohledu je více výhodné děťátko kojit, za předpokladu, že se Vám daří držet bezmléčná dieta, stav dítěte je stabilizovaný, prospívá. Jsou ale i případy, kdy maminka začne držet přísné eliminační diety a sama přestane prospívat, psychicky na tom není dobře a to všechno následně vede i ke zhoršení stavu dítěte.

Nejdůležitější je spokojená máma

Vždycky je nejdůležitější to, aby byla spokojená máma. Pokud je maminka spokojená, je spokojené i dítě a celá rodina. Nemá smysl se snažit kojit za každou cenu, jenom kvůli tomu, aby Vás někdo neodsoudil, nebo abyste nebyla považována za slabou.

Každá máme svou cestu, a nikdy není stejná jako cesta té druhé. Jedna mamka dietu zvládá s přehledem, a dítě nemá větší obtíže a stav se upravuje, ale druhá mamka je z diety úplně na dně, je na hranici podvýživy, protože jí jen 3 potraviny a děťátko se nezlepšuje. Nikdo Vám nemůže říct, ani přikázat, co je pro Vás a Vaše dítě nejlepší. To víte jen Vy sama, poslouchejte svou intuici.

Mateřský extremismus aneb fenomén dnešní doby

Proč se maminky rozdělily a začaly proti sobě bojovat? Na jedné straně mámy kojící do samoodstavu, které na všechny problémy světa doporučují laktační poradkyni, na straně druhé mámy, babičky, dokonce i tátové, kteří kojící matky uráží a na internetových diskuzích je popisují slovy: ,,biomatky, které chodí bez bot v batikovaných sukních a kojí do 15tilet“.

Dnešní doba je plná extremismu a jaksi neuznává zlatou střední cestu. Ti, kteří jdou zlatou střední cestou a násilně nikomu nevnucují svůj názor, nejsou tak často slyšet.

Jak myslíte, že se cítí žena, které se kojení nepodařilo a ze všech stran slyší, že kojit může každá a je to jen její neschopnost, že si nezavolala laktační poradkyni, nebo že neměla správnou techniku kojení? A jak se cítí žena, která kojí své dítě a je mu třeba přes 2 roky a každý na ní kouká skrz prsty? Je nějaká z těch žen špatná? Ne, není. Jen je každá jiná.

Prosím kojící ženy, aby si představily, že i nekojící máma je člověk, miluje své dítě jak nejvíc umí, a každou noc obětavě vstává z postele a jde dítěti umíchat umělé mléko.

A prosím nekojící ženy, aby nezbrojily proti dlouhodobě kojícím a neurážely nás, jsme taky naprosto normální moderní ženy.

Moc bych si přála, aby k sobě začaly obě skupiny chovat více respektu a neodsuzovaly se navzájem.

Takže kojit nebo nekojit?

Pokud to jde a alergie je pod kontrolou a CHCETE kojit, tak kojte.

Dělejte to, co Vám dělá radost a co Vám dává smysl.

Pro mě a mého syna (18 měsíců) je nejlepší kojení a tuto cestu jsem si vybrala vědomě. I za cenu toho, že už 1,5 roku držím dietu bez alergenů, které mu vadí. Na druhou stranu, kojení mi přineslo hodně kontaktu, psychické pohody, kdy mám u sebe stále zaručený prostředek na jakoukoliv bolístku, nebo pro případy, když lezl nový zoubek a syn odmítal několik dní jídlo, vždycky jsem si byla jistá, že mlíčko si dá a nebude strádat.

Občas se mě někdo pohoršeně ptá, jak dlouho hodlám kojit. A já na to s klidem odpovídám: ,,až dozraje, tak odpadne“. K rozhodnutí ukončit kojení musí dojít nejen dítě, ale především matka.

Mám za sebou nelehkou cestu v boji s alergií na mléčnou bílkovinu u svého syna a díky tomu pomáhám maminkám a rodinným příslušníkům, jak se s ABKM a dalšími přidruženými alergiemi vypořádat tak, aby jejich děťátko bylo spokojené a zdravé. Můj příběh si přečtete zde >>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.